Nerozlučné - 4.kapitola - 0%

Tábor V Čarodějnickém Stylu - 1. Kapitola

7. února 2010 v 19:18 | WaLLiKa
"Dobré ráno. " pozdravila dívka své rodiče.
" Dobré ráno, Angello. " odpověli jí na její pozdrav.
" Mohu mít otázku? " zeptala se slušně Angella.
" Ano, jen se ptej, naber si k snídani vajíčka a tu kaši a jez, ale nejdřív se ptej. " odpověděla a poradila jí její matka, tedy královna.
" Říkali jste, že mi najdete ženicha a mě by zajímalo, jak jste s tím daleko. "
" Aha, takže, jednoho jsme našli, po snídani ti ho hned představíme. "
Tak si Angella v klidu vychutnala snídani, když dojedla, viděla, že rodiče už také dojedli. Tak se všichni tři sebrali a šli do místnosti s trůnem. Trůn byl celý do zelena, tedy až na jeho špici, ta byla celá zlatá a červená. Před trůnem byly tři malé schůdky, na nich byl zelený koberec, který se táhl až ke dveřím. Po levé straně od trůnu bylo veliké okno, kterým jste viděli do zahrady. Angella tu zahradu milovala, vždy tak běhala a když potřebovala klid tak tam ho našla. Po pravé straně od trůnu byl stůl, obrovský stůl a na něm samé papíry.
" Pusťte ho dále. " řekla strážcům královna.
Otevřely se dveře a dovnitř vešel mladík, měl zrzavé středně dlouhé vlasy, když jste se mu podívali do očí, zazářila na vás smaragdově zelená barva jeho očí.
" Tohle je Mike, syn hraběte Gilringielda." představila chlapce královna své dceři.
Angella se na něj s úšklebkem podívala, né že by nebyl hezký, byl, ale nebyl to Angellinin typ. Ale ona s tím nic nemůže nic udělat, když její rodiče rozhodnou, nemá cenu se s nimi hádat, to už z vlastní zkušenosti ví. Jednou, už měla dost toho, že nechodí do normální školy a tak se s nimi kvůli tomu pohádala, ale stejně do normální školy nikdy nešla.
" Aha, těší mě Miku." řekla stroze Angella.
Král pokynul, aby Mike odešel, potom se posadil na trůn a čekal, co má jeho dcera na srdci.
" Já, chtěla bych se zeptat, kamže pojedeme o prázdniny, protože dneska začaly."
" A jsme u toho. Víš, tyhle prázdniny s tebou nemůžeme nikam jet, protože musíme vyřešit královské problémy. Proto ty a Mike pojedete na tábor."
" Cože? Já že pojedu na nějaký tábor? Tak to ne, radši zůstanu tady." naštvala se Angella.
" Nepojedeš na nějaký obyčejný tábor, ale na čarodějnický. A k tomu všemu pojedeš se svým snoubencem Mikem."
" To jako, že už jsme zasnoubení? Vždyť je mi teprve 14."
" Ano, už jsem vás včera zasnoubil, k tomu vás nepotřebuju. Nevadí, že je ti jen 14, vdávat se můžeš už v 15." Dořekl král a to Angellu naštvalo úplně, takže se zvedla a odešla do svého pokoje a nezapomněla za sebou bouchnout dveřmi. Král za ní poslal Mikea, aby se seznámili. Chvíli si spolu povídali o různých běžných věcích, docela si rozuměli, ale bohužel jen jako kamarádi.
" Takže, ty jsi nějaký šlechtic?"
" Ano, jsem. Můj otec je první kníže u vašeho otce, výsosti."
" Chci ti říci, že chlapce nemám moc v lásce, protože zatím jsem byla ve styku jen s dívkami a ženami, kromě otce a pár strážců. Takže za prvé, nemám s tím moc zkušeností a za druhé, četla jsem o vás různé knihy a moc se my nezamlouváte, ovšem po našem rozhovoru jsem změnila názor. Takže to co jsem říkala už je minulost, platí?" podala mu svou ruku. Mike ji přijal a pak vstal a odešel.
Asi po hodině, co Mike odešel, si sbalila kouzlem věci, připravila si oblečení na zítřejší odjezd, vůbec se jí na ten tábor nechtělo, ale co mohla dělat. Zajímalo jí, jak se k ní ostatní budou chovat, s touto myšlenkou usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama