Nerozlučné - 4.kapitola - 0%

Tábor V Čarodějnickém Stylu - 5. Kapitola

10. února 2010 v 21:16 | WaLLiKa
takže..mám spoustu new spřátelek..za které moc děkuju..a zároveň přicházím s novou kapitolou k Táboru..nevím absolutně jak se mi to povedlo, ale nějak sem za dnešek jí dopsala...:D..tak doufám..že se bude líbit..:)


Když se Angella ráno probudila, Joanna už byla vzhůru a četla si.
" Dobré ráno." prohodila, když viděla, že je Angella vzhůru.
" Dobré, dobré." odpověděla Ang. Hned potom vletěla do koupelny, pořádně se upravila, oblékla a šla za Joannou. Vyrazily na snídani. Uprostřed cesty
se Angell zarazila a zašklebila.
" Děje se něco?" zeptala se Joa.
" Ne nic." Zalhala Ang. Vzpomněla si na včerejší večer a na její myšlenky okolo Oliverova tajemství. V tu chvíli přišel Mike a s ním také jak jinak než Oliver. Mike hned jak Angellu uviděl, šel za ní a políbil jí. Ang se po chvíli koukla na Olivera, koukal se zvláštním pohledem. Koukal na Mika, byl to pohled plný závisti. Nechápala to. Pokračovali v úplném tichu na snídani. Po snídani se všichni vydali ven, po chvíli se Joanna s Mike vypařily s tím, že se jdou projít do knihovny, prý si šli přečíst něco o posvátných zvířatech.
" Hele, Angell, já moc rád bych s tebou byl kamarád, ale můj otec, zakazuje mi to, takže promiň, ale my nemůžeme být přátelé, proto se spolu budeme bavit jenom, když to bude nutné." prolomil trapné ticho Oliver. Zírala na něj s otevřenou pusou, nemohla uvěřit tomu, co právě vyslovil.
" Cože?! Děláš si ze mě snad legraci? Tvůj otec, že ti zakazuje bavit se s princeznou?" zakřičela na něj, ale on už odcházel. Tohle bylo na Angellu moc, rozběhla se do svého pokoje a tam se rozplakala jako malá holka. Bylo jí na nic, ležela na své posteli a plakala. Po dlouhé chvíli přišla Joanna, jakmile uviděla Angellu, šla za ní a ihned se jí ptala co se děje.
" No tak, Ang, řekni mi, co se stalo." snažila se Joanna zjistit od své kamarádky, co se děje.
" Zeptej se svého nejlepšího kamaráda, jestli to chceš vědět." rozkřikla se na ní Angella a s brekem vyběhla z jejich pokoje. Běžela, co jí nohy stačili, běžela a nezastavovala se.
Když už nemohla, zastavila se. Rozhlédla se kolem sebe. Byla uprostřed lesa, u nějaké jeskyně. Lusknutím prstů si rozsvítila a vstoupila dovnitř. Nikdo a nic tam nebylo, tak si kouzlem rozdělala oheň a posadila se. Za chvíli uviděla zvláštní světlo. Z ničeho nic u ní seděl sokol, její posvátné zvíře.
" Ale, ale, copak se stalo, princezno?" zeptal se líbezným medovým hlasem.
" Ale, můj přítel, kterého mám velmi ráda, mi řekl, že mu jeho otec zakazuje se se mnou bavit." odpověděla zpod slz. Sokol pouze kývnul hlavou. Po chvíli vstal a přešel k ní.
" Jednoho dne to pochopíš." zašeptal a zmizel. Po tomto zvláštním rozhovoru se Angelle začali klížit oči. Díky teplu z ohně ihned usnula.
Když se probudila, čekala, že bude pořád v jeskyni, ale byla v krásném pokoji, jako u ní doma. Stejné barvy, stejná postel, prostě stejný pokoj. To není možné, pomyslela si a utíkala o haly. Ovšem, když uviděla neznámou paní domu, zděsila se.
" Ale, holčičko, nemusíš se mě bát." řekla přívětivým hlasem paní domu. Angella jí věřila.
" Našla jsem tě tam dole v jeskyni, a vypadala jsi tak křehce, tak jsem tě vzala k sobě domů. Prosím pověz mi co se stalo, ztratila si se?." optávala se paní domu. Angella jí prostě všechno vyklopila.
" Mohu mít otázku? Jak se jmenujete?"zeptala se opatrně Angella.
" Ovšem. Jmenuji se Shine. Jsem čarodějka, jako ty. Ale, Caroline si o tebe dělá starosti. Myslím, že by jsme tě měli dopravit do tábora, co na to říkáš? Mám jet s tebou?"
" Prosím, pojeďte, nechtěla bych jet sama, tím hustým, tmavým lesem." řekla Angella s respektem a Shine se začala smát. Najednou se ale ocitly ve voze a už jely směrem k táboru. Byly tam za přibližně deset minut, ani si pořádně nepopovídaly. Angella slušně poděkovala a odkráčela do tábora, kde už bohužel viděla známé tváře. Hned k ní běželi, tvářili se ustaraně, ale když se na něco Angelly zeptali, ta se jen otočila na podpatku a šla za Caroline. Bylo jí líto, že se tak musí chovat, ale zavinili si to oni sami. Caroline jí hned vyhubovala, ale nechala ji jít se umýt, převlíknout a spát. Bylo pozdě večer a tak Angella ihned usnula, jejím oblíbeným ničím nerušeným spánkem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janka SB Janka SB | E-mail | Web | 11. února 2010 v 18:22 | Reagovat

moc pěkná kapitolka, už se těším na další :)

2 kami kami | Web | 11. února 2010 v 19:50 | Reagovat

Som veľmi zvedavá ako to bude pokračovať.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama