Nerozlučné - 4.kapitola - 0%

Nerozlučné - 1.kapitola Čekání

14. června 2010 v 19:16 | GróFka Charlotte di Rivombro |  Nerozlučné
tak tu máte konečně novou kapitolu..tak posuďte sami, jestli píšu jinak, nebo ne..


Ranní sluneční paprsky pronikaly mým oknem. Měla ke mně přibýt nová spolubydlící. Studovala jsem totiž na internátě. Můj pokoj se skládal z okna, 2 postelí, jedné obrovské skříně a koupelny, jo, a abych nezapomněla, byl tam ještě psací stůl. Myslela jsem si, že jsem se narodila do rodiny, kde mě asi nechtěli, ale to nevěděla jsem to určitě, protože jsem si do svých šesti nic nepamatovala. Vzpomínala jsem si jen na to, jak jsem se objevila v internátě a začala studovat. Bylo mi patnáct, když jsem byla v deváté třídě, byl můj předposlední rok na internátu. Jasně, možná vám to přijde divné, devátý ročník a není ještě poslední, jenže tento internát byl jiný, bylo tam deset tříd, ta desátá jenom pro toho, kdo se dobře učil a ještě nechtěl jít na jinou školu, což jsem byla já a má nová spolubydlící také, jak jsem pochopila z vyprávění učitelů. Na svou spolubydlící jsem byla docela zvědavá, protože jsem na tomto pokoji byla vždy sama, nikdy jsem se s nikým moc nebavila, byla jsem spíše samotářka a ani mi to nějak zvlášť nevadilo. Po chvíli přemýšlení jsem vstala a šla do koupelny. V koupelně jsem si jako vždy nejdříve vyčistila zuby a pak jsem si vzala hřeben a začala si pročesávat své kudrnaté blonďaté vlasy, měla jsem je docela dlouhé, protože u kadeřníka jsem nebyla už přes rok. Mezitím, co jsem si je pročesávala, jsem myslela na tu dívku. Jaká asi bude? Bude spokojená se svou spolubydlící, nebo-li se mnou? Potom jsem se šla obléknout. Chvíli jsem stála u skříně a vymýšlela, co na sebe, pak jsem ale vytáhla kalhoty, zelené tričko a fialový svetřík a oblékla se. A protože mi paní ředitelka řekla, že mám čekat v pokoji, šla jsem k psacímu stolu a vytáhla domácí úkol na další den. Byla neděle, takže jsem si ho musela udělat, byl z chemie - názvosloví oxidů, to mi šlo, chemie mě moc bavila, ale zase jsem nesnášela zeměpis. Domácí úkol jsem měla za chvíli napsaný a jiný jsme neměli, tak jsem si vzala knížku. Vzala jsem si mou nejoblíbenější - Stmívání. Miluji ten příběh, Bella se zamiluje do Edwarda, on zase do ní. Bella zjistí, že je upír, ale nevadí jí to a zároveň chce také proměnit. Četla jsem to nejméně sto krát. Pokračování Stmívání mám také ráda, ale nejradši asi Stmívání, Zatmění a Rozbřesk. Nový měsíc není špatný, ale takový divný. Stmívání miluji kvůli tomu, že to tam všechno začíná, Zatmění kvůli tomu boji a Zatmění je prostě takové více napínavé. Rozbřesk mám strašně ráda a to hlavně kvůli Renesmee, půl upír, půl člověk. Také jsem měla ráda knížku Princeta a Kapitán, která byla spíše o romantice, než o nadpřirozenostech, hlavní hrdinka Princeta Malva si nechce vzít svého určeného manžela a tak uteče, najde ji Orfeus, odvážný Kapitán a láska je na světě. V romantických příbězích bylo vždy všechno tak dokonalé, nějaká hlavní hrdinka se zamiluje do ideálního partnera na první pohled, on také, ale jsou tu nějaké potíže a překážky, ale nakonec jsou stejně spolu a šťastni. Tohle všechno jsem věděa, protože jsme tam měli i zábavnou společenskou místnost, kde byla televize, společenské hry, potom jsme tam měli hřiště, kurty, pingpongový stůl, bazén, saunu. To všechno bylo potřeba jak k výuce, třeba tělocviku, tak různých koužků, které jsme mohli navštěvovat. Tento internát vlastně nebyl špatný, proto jsem ho měla i svým způsobem ráda. Když jsem si dočetla 1. Kapitolu Stmívání, někdo zaklepal na dveře, pustila jsem ho dál, protože jsem myslela, že to už bude ta nová spolubydlící, ale to jsem se pletla. Byla to kuchařka, která na internátu byla mou jedinou přítelkyní. Vždy ke mně na chvíli skočila, když měla volnou chvíli. Tentokrát se přišla podívat, jak jsem čekala na svou novou spolubydlící, prý měla každou chvíli přijet. Chvíli jsme si povídali o různých věcech, ale protože byla stejný typ jako já - vlk samotář, dlouho nám to nevydrželo a ona odešla zpět ke své práci. Po chvíli, co odešla kuchařka Berta, přišla paní ředitelka.
" Můžu tě o něco poprosit. Mohla by si jít pomoct do jídelny, potřebují připravit oběd. Jinak tvá spolubydlící přijede přesně na oběd a potom jí my dvě společně odvedeme sem, souhlasíš?"řekla.
" Jistě, hned jdu do té jídelny." odpověděla jsem a počkala, až paní ředitelka odejde, abych si mohla zamknout pokoj. Poté jsem šla do jídelny pomoct s připravováním na oběd.
"Dobrý den, paní ředitelka mi řekla, že potřebujete pomoct s přípravou na oběd, co mám dělat?" šla jsem se zeptat hned, jak jsem přišla do jídelny.
" Tady máš ubrusy, zatím je dej na každý stůl, potom si přijď pro příbory." řekla mi jedna z kuchařek, myslím že se jmenovala Kario a podala mi bílo-červené ubrusy. Vzala jsem si je a šla je dát na stoly, to mi zabralo asi půl hodiny, když jsem se podívala, kolik je hodin, zjistila jsem, že do oběda zbývá ještě dvě hodiny. Šla jsem tedy pro příbory.
" Kolik jich má být?" zeptala jsem se Karie.
" Vem všechny, co tam jsou. A víš jak to patří, na jakou stranu to, a na jakou stranu to."
" Jistě že ano."
Vzala jsem tedy všechny příbory, ale jasně, že ne do ruky, ale normálně v příborníku a šla jsem rozdávat. To mi zabralo celou hodinu. Když jsem byla hotová, Berta na mě zavolala, že mám jít k ní, až to dodělám. Odnesla jsem tedy příborník zpátky na místo a šla za ní.
" Tak copak chceš, Berto?"
" Prosimtě, Bianco, mohla by si mi podat támhle odtuť tu velkou sklenici." řekla a ukázala vysoko nad štafle. Z výšek jsem nikdy strach neměla, ale tohle bylo opravdu vysoko.
" Dobrá, ale drž mi prosím štafle, abych nespadla."
Pomalu jsem začala lézt po štaflích nahoru, když jsem tam byla, vzala jsem sklenici a opatrně slézala zase dolů.
" Na tady ji máš." řekla jsem a podala obrovskou sklenici Bertě.
" Děkuju." hlesla. Po chvíli začali chodit i ostatní studenti. Usadila jsem se tedy na své místo, které bylo úplně u vchodu do jídelny, vedle mě vždy bylo prázdné místo, které patřilo mé spolubydlící. Poté, co přišli všichni studenti, vešla ředitelka s nějakou dívkou. Dívka měla krátké zrzavé vlasy, do obličeje jsem jí neviděla. Ředitelka jí představila jako novou studentku, jmenovala se Chloe. Poté jí ředitelka ukázala volné místo, dívka šla směrem ke mně. Když došla a posadila se, konečně jsem jí viděla do tváře.
" Ahoj, já jsem Chloe, ty jsi asi má spolubydlící co." řekla jemným hlasem, který mi byl tak povědomý, ale vůbec jsem nevěděla odkud.
" Jo, já jsem Bianca." odpověděla jsem. Pohlédli jsme si do očí a obě jsme byli překvapené.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lilly ... sBčko lilly ... sBčko | Web | 14. června 2010 v 19:40 | Reagovat

dvojičky??

2 lilly ... sBčko lilly ... sBčko | Web | 15. června 2010 v 14:51 | Reagovat

no že boli prekvapené keď sa na seba pozreli.. akože sú dvojičky =DD

3 kami kami | Web | 15. června 2010 v 20:07 | Reagovat

No, z tohto sa toho úprimne povedané ešte veľa určiť nedá. Pretože jedna kapitola nie je celý príbeh, že áno. Uvidíme, uvidíme. Ešte niečo hoď, ale toto vyzerá zaujímavo. Možno len priveľa úvodného rozprávania. Tiež by som sa pustila do detailnejších opisov, keď už, ale dej ako taký ma zaujal. Som zvedavá. :-)

4 Mitzy Mitzy | 15. června 2010 v 20:54 | Reagovat

Pěkně to začíná, ale zatím nic neříká. A tady zpráva pro bývalé, současné a budoucí SB: Zkoušela jsem se najít, dlouho dobu jsem na svém blogu nic nepsala, žádnou povídky-žádnou kapitolu, ale na mém obnoveném blogu http://michaelammm.blog.cz/ se budu chtít opět probudit, vstát z popela jako bajný pták fénix. Pokud z mrtvých vstání nepomůže, tak se na to můžu...
PS: Ale vždy když jsem četla povíky, tvé povídky něco mi chybělo...
Tak doufám, víru mi nikdo vzít nemůže.
A i kdyby  na světě je tolik knížek, že je ani do smrti nepřečtu... :-( :-x
To je můj vzak pro SB, kteří si mě změnili v SB před nedávnem, a teď je o to prosím znovu, prosím!
Můj nový nick: Michaela-přestala jsem se schovávat pod hloupé nic neříkající nicky!
Budu psát original, HP a Twilight povídky...

5 Twinksie Twinksie | Web | 19. června 2010 v 16:55 | Reagovat

Ja si myslí že to budú dvojičky :-) Ináč vyzerá to zaujímavo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama